Že je současný stav dopravy ve velkých (a často ani ne tak velkých) městech sotva udržitelný, musí tušit i fanoušci života stráveného za volantem. Množství vozidel v Evropě rok od roku stoupá, což nelze říci o plochách pro další ulice, silnice a parkoviště. Nové komunikace až příliš často vznikají na úkor lidí, kteří zrovna autem nikam nejedou.
Jak zatočit s otesánkem motorismu, je téma dlouholeté, složité a v Česku stále stejně kontroverzní. Svar mezi potřebami, přáními a obsesemi dotčených stran se zdá být hrou s nulovým součtem.
A problém zatím roste před očima. Virtuální parkoviště, na kterém by bok po boku zastavila všechna česká (jen) osobní auta, by zabralo plochu téměř 80 kilometrů čtverečních. Plocha dálnic, silnic, ulic a skutečných odstavných ploch se počítá na stovky čtverečních kilometrů a každým rokem se zvětšuje.
Právě týden mobility by měl řešení dopravních hádanek nasvítit v kontextu jejich ekonomických, urbanistických zdravotních a ekologických dopadů.
Zvětšující se plochy dopravních staveb a stále větší provoz nemusí souviset jen s rostoucím počtem vozidel. Doprava houstne i s přispěním těch, kteří před jejími důsledky unikají do vzdálených periferií a rekreačních oblastí.
Také vznik velkých obchodních center přispěl k hustotě dopravy v určitých lokalitách podstatně více než absolutní nárůst počtu aut.
Dokonce i rozvoj e-shopů přivedl do ulic nová auta kurýrních služeb. Současně ale snížil potřebu spotřebitelů jezdit za nákupy do kamenných obchodů. Nejde jen o počet vyrobených vozidel, ale také o způsob jejich používání.
Určitou nadějí alespoň pro plíce a uši obyvatel je nastupující elektromobilita. I když bude Jižní spojka stále ucpaná, sníží se hladina hluku, který ničí zdraví rezidentům v okolí. I když kurýr nebo táta od rodiny zaparkuje na chodníku, trávníku a cyklotrase současně, nebude už alespoň obtěžovat spuštěným motorem.
Dokud se ale nepodaří nahradit fosilní zdroje obnovitelnými, zdraví lidí kolem silnic budou nadále poškozovat zplodiny z uhelných elektráren, které budou elektroauta napájet.
Ke zmírnění dopadů dopravy pomáhá i výpočetní technika. Vývojáři Googlu zapřáhli do pokusů o hladší průjezd světelnými křižovatkami umělou inteligenci. Nejde jen o časovou úsporu, ale také menší počet akcelerací. Totéž Google zavádí do svých Maps novou možnost volit trasu i podle spotřeby pohonných hmot. Půjde o užitečnou pomůcku s potenciálem snížit náklady na PHM i množství emisí.
Profesionálním dispečerům to ale moc nepřinese. Jejich výkonné plánovače umí už dnes účinně krátit čas strávený na silnici iu čerpacích pump. V globálním měřítku jde o úspory obrovského množství peněz, energií a škodlivin, které by skončily v atmosféře nebo v našich plicích.
