Pojďme začít od výzev (nebo chcete-li problémů), které vám elektrické vozidlo přiveze.
Současné elektromobily mají bezesporu kratší dojezd než auta se spalovacím motorem. Síť nabíječek, zvlášť pro větší vozidla, je řidší než síť čerpacích stanic. Zatímco tankování řidičům plánovat nemusíte, hledat nabíječky vabank zavání průšvihem. Dobíjení vezme desítky minut, a bude-li stojan obsazený, čekání na volný kabel může váš plán dokonale rozklíží.
Do plánů víc mluví i počasí. Teplota, vítr nebo mokrá vozovka má na kratší dojezd elektromobilu relativně větší vliv než na auto se spalovacím motorem. Rozvozový plán by proto měl zohlednit i roční dobu a aktuální předpověď.
Další brzdou elektromobility v nákladní dopravě je vyšší pořizovací cena a často menší nosnost srovnatelného vozidla, které s sebou vláčí těžkou baterii.
Takže jste-li skalními příznivci bublajících motorů, potvrdili jsme vám všechny vaše názory a můžete se čtením skončit — nechcete-li slyšet, jak rychle se situace mění.
Volvo jede
Na jaře 2025 představila švédská automobilka nový elektrický tahač Volvo FH Aero Electric s kapacitou baterií 780 kWh a dojezdem až 600 km. Vysokorychlostní palubní nabíječka zvládne dobití z 20 % na 80 % za pouhých 40 minut. To je čas, který se kryje s obvyklou přestávkou řidiče, a maže ztrátu elektroaut v lize dlouhých jízd. S celkovou hmotností 48 tun se už klasickým kamionům blíží také v soutěži nosnosti.
Nový elektrický tahač by se měl na trhu objevit na jaře 2026. Než se tak ale stane, objeví se téměř jistě spousta dalších zajímavých novinek.
Umíme plánovat trasy elektromobilům?
Zpátky do současnosti. Dojezd elektroaut je stále menší, než byste si přáli. Přesto jej můžete slušně kompenzovat.
- Nezbytné jsou vlastní nabíječky v místě, kde auta nocují. Náklady na noční dobití může snížit vlastní fotovoltaický systém s bateriovýn úložištěm.
- Jezdíte-li dlouhé trasy mimo dosah vlastních nabíječek, je legitimní použít klasické vozidlo. Hybridní flotila je trend. Dobrý plánovací program doporučí, zda na trasu vyslat elektromobil, nebo auto se spalovacím motorem.
- Občasné delší trasy zvládnete i s elektrickým pohonem, jen si je musíte dobře naplánovat. Moderní softwary o nabíječkách vědí, dokážou k nim najít cestu i započítat zdržení. Vezmou v potaz pravděpodobnou spotřebu (hmotnost vozidla, počasí, profil trasy, provoz na trase) i rozvrh zákonných přestávek tak, aby auto nestálo pokud možno zbytečně.
Další chytrá řešení
Polská společnost NoLimit provozuje hybridní vozový park. Při plánování tras preferuje elektrická vozidla, protože jsou levnější. Do plánu zahrnuje nabíječky umístěné u konkrétních ramp, takže auto může dobíjet i během nakládky a vykládky.
Česká firma Battswap zase vyvinula elektromobil s výměnnými bateriemi, které lze v automatizované stanici vyměnit za tři minuty. Dvacet těchto vozů testuje například Rohlík.cz. Výměnná stanice má rozměry lodního kontejneru a zvládne přes 100 výměn denně.
V praxi je ovšem problém dobíjení menší, než se zdá. Denní nájezd vozidel kurýrů a rozvozových služeb se pohybuje mezi 50 kilometry ve městě a 200 kilometry na venkově. To je vzdálenost, kterou auta zvládnou na jedno (noční) nabití i v náročném provozu a s plně naloženou korbou.
Kdy přijde čas na nákup elektromobilu
V režimu poslední míle, kde auto neustále brzdí, stojí nebo se rozjíždí, je elektrická trakce obzvlášť úsporná. Málokdo si uvědomuje, že celodenní předávání balíků nad kouřícím výfukem představuje i pro řidiče značné zdravotní riziko. Nulové emise jsou příspěvkem i k vašemu brandingu a politice CSR, pokud na ni hrajete. A pokud ne, do hry budete vtaženi.
Přibližně 50 % emisí pevných částic v Praze pochází z 5–10 % nejšpinavějších vozidel. K opatřením na zlomení trendu patří (v Česku hypoteticky) zpřísněný dohled, vyhlašování nízkoemisních zón, regulace jízdy vozidel podle dopravní či smogové situace či obecné omezení pohybu zásobovacích vozidel se spalovacím motorem.
Rozdíl mezi cenou elektrického a klasického auta je v segmentu užitkových vozidel větší než u osobních aut. Za cenu dvou elektrických dodávek si koupíte až tři dieselové, elektrický náklaďák stojí až dvojnásobek vozu se spalovacím motorem. Klíčová je tedy návratnost. Tak tedy počítejme:
Cena za elektrický kilometr je zhruba třetinová proti naftě. Při nájezdu přes 100 000 km ročně se rozdíl v ceně vrátí zhruba za tři roky. Výsledek negativně ovlivní investice do nabíjecí infrastruktury, pozitivně zase nižší servisní náklady a poruchovost jednodušších elektromotorů (kratší odstávky).
Zkuste proto nad postupnou hybridizací a elektrizací vašeho autoparku začít přemýšlet. Nanejvýš trochu předběhnete dobu. Když doběhne vaši konkurenci, vy už budete za vodou.