Webových mapových služeb je několik. Mezi nejrozšířenější patří komerční systémy od společností Alphabet (Google), TomTom nebo HERE Technologies. Vedle nich existují bezplatné služby, jako např. OpenStreetMap.
Jak funguje výpočet trasy
Není v našich silách popsat, jak se mapy do telefonu nebo navigačního přístroje dostanou. Sběr a vizualizace geodat, z nichž se mapy tvoří, výroba mapových vrstev a programování mapových aplikací jsou drahá a komplexní záležitost poháněná pokročilou satelitní a výpočetní technikou.
Aby mapové podklady umožnily výpočet trasy, musí obsahovat tzv. matice vzdáleností. Můžeme si ji představit jako ohromnou tabulku, která ukáže, jak daleko je z jakéhokoliv bodu A do jakéhokoliv bodu B.
Samozřejmě se nepočítá vzdušná vzdálenost, ale vzdálenost po existujících spojnicích, které lze pro daný dopravní prostředek považovat za sjízdnou cestu. Místa, v nichž se úseky spojnic setkávají nebo kříží, nazývejme uzly. Se znalostí dílčích vzdáleností mezi uzly lze najít nejkratší trasu mezi každými dvěma body v terénu.
V praxi ale nejkratší nemusí znamenat nejrychlejší nebo nejúspornější. Abychom spočítané vzdálenosti uměli převést na minuty, hodiny a litry PHM, potřebujeme další ohromný balík údajů o průměrných jízdních dobách mezi uzly (traffic prediction), které mj. odkazují i ke kvalitě silnic nebo k morfologii terénu. Poskytovatelé mapových služeb se k nim dostávají anonymním sledováním mobilních telefonů a navigačních zařízení. Solvertech je dále upřesňuje vyčítáním GPS přístrojů umístěných ve vozidlech zákazníků.
Známe-li vzdálenosti mezi uzly sítě a čas nutný k jejímu projetí, lze už spočítat — s podporou ohromného výpočetního výkonu —, která sekvence úseků mezi výchozím a cílovým bodem bude nejkratší nebo nejrychlejší.
Pomocí dalších známých parametrů můžeme trasy modifikovat vylučováním úseků zpoplatněných, dočasně uzavřených nebo trvale znemožňujících vjezd určitému typu vozidel (nebezpečné náklady apod.).
Princip výpočtu trasy vám možná připomene chování generativních jazykových modelů, lidově zvaných umělá inteligence. Výpočet trasy i generování textu se skutečně chová jako (nesmírně hbitá) myš, která metodou pokusů a omylů hledá cestu z bludiště. A výsledky jsou podobně působivé.
Využití mapových podkladů v profesionálních plánovacích aplikacích
Každá plánovací aplikace je založena na spolehlivých mapových službách a dostupné matici vzdáleností.
V Solvertechu jsme vsadili na mapy HERE, protože patří k nejkvalitnějším. Důvodem, proč jsme nezvolili mapy googlovské, je mj. fakt, že Google v Evropě (na rozdíl od USA) neposkytuje informace nezbytné pro plánování tras nákladní dopravy, jako jsou omezení z hlediska nákladu, hmotnosti, rozměru nebo rychlosti vozidel.
K profesionálnímu plánování je zapotřebí ještě jedna věc. Zatímco dopravní špičky a kolapsy zvedají běžnému řidiči tlak, v nákladní dopravě s úzkými doručovacími okny působí zcela destruktivně.
Proto plánovače potřebují znát i aktuální “mapu provozu”. Tato data rovněž poskytne mapová služba, a to porovnáním okamžité a obvyklé rychlosti pohybu sledovaných zařízení v daném úseku (navigačních přístrojů, mobilních telefonů se zapnutou funkcí lokace), resp. z údajů silničních kamer.
Naštěstí je i mnoho zásilek, které s časem nezávodí. K jejich plánování postačí i jednodušší služby jako OpenStreetMap. Ty provoz nesledují, zato jsou k mání bezplatně.
Jak se mapy zpoplatňují
Tvorba a aktualizace map jsou velmi nákladné. Proto jsou mapové služby zpoplatněny. Google mapy sice jsou pro běžné uživatele tzv. zdarma (ve skutečnosti za ně platíme svými osobními daty), za užití map TomTom se ale přímo platí při nákupu zařízení nebo aktualizaci map.
Jak jsme se už zmínili, OpenStreetMap je sice bezplatná, nemá ale traffic prediction ani informace o aktuálním provozu, takže odhady jízdních dob jsou poněkud nepřesné.
Platby mapovým službám jsou významným nákladem i pro nás jakožto poskytovatele plánovacích programů, a jsou proto zahrnuty do licenčních poplatků, které za ně platíte. Účtují se tzv. per asset, tj. za vozidlo a jistý (omezený) počet transakcí. Transakci si můžeme představit jako určitý balík požadavků plánovací aplikace na mapový server, aby něco udělal a spočítal. Tento způsob zpoplatnění je vhodný pro plánování v režimu next day delivery, tj. úlohy méně náročné.
Pro plánování v režimu continuous delivery je praktičtější zpoplatnění per transaction, resp. per element. To nebere v úvahu počet vozidel, ale pouze počet interakcí aplikace se serverem.
HERE is here
Solvertech je autorizovaným prodejcem mapových služeb HERE, proto je můžeme poskytnout i majitelům vlastních plánovacích systémů. Je-li to váš případ, neváhejte se na nás obrátit.
Mapové podklady HERE používáme i pro geokódování adres. Jde o proces převodu klasických poštovních adres na zeměpisné souřadnice, které netrpí zmatky v názvech ulic a číslování budov.